Letem světem v Nečtinech aneb cestování očima dobrodruhů
V sobotu 11. 6. jsme se spolu s Tomášem Marťákem vydali na festival LETEM SVĚTEM v Nečtinech. Naším hlavním úkolem bylo seznámit návštěvníky s naší expedicí No Limits a vším, co je s ní spojené. Přednesli jsme krátkou prezentaci a se zájemci jsme si v našem koutku povídali o všem možném, co je zajímalo, a často jsme se přitom dost nasmáli. Příjemné atmosféře festivalu totiž napomáhaly nejen krásně vyzdobené historické prostory Regionálního muzea, ale také směsice velmi milých a zajímavých lidí.
V sekci Malého Tibetu
jste mohli potkat nejen mne s Tomášem a naším tibetským
kamarádem Hugem, ale také kouzelnou Máju, která na přání
tvořila henou umělecké výtvory na kůži. V orientální čajovně
bylo na výběr z velké škály kvalitních čajů, z nichž
nejoblíbenější mezi návštěvníky byl sladký pálivý čaj
Masala, který se podařilo vyprodat. Zkušená obsluha čajovny
poradila nejen s výběrem čaje, ale mohli jste se dozvědět i
zajímavosti o Číně a bojovém umění Kung-Fu, a tak bylo u
stánku často plno.
To, co však většinu
příchozích přilákalo na tento festival, byla série
cestovatelských přednášek několika dobrodruhů. Na programu byla
vyprávění o Indonésii, jižní Africe, jižní Indii, Peru a vše
zakončila cyklojízda z Plzně až do Austrálie. A tak jsme v úžasu
naslouchali všem těm úžasným historkám a něco se přitom
přiučili. Totiž, že Lesotho, Svazijsko a JAR jsou sice cizí
země, ale jejich ženy mají z prstýnku stejnou radost jako naše,
že v indické jeskyni můžete dosáhnout vyrovnanosti po setkání
s tarantulí, a že paragliding s výhledem na Himálaje je nejlepší
v deštném období a za střízliva.
Mimo přednášek nás
uchvátil i bohatý doprovodný program, ať už v podobě
rozmanitých výstav, nebo praktických workshopů. Bubenický
workshop a tanec rozproudily svým rytmem krev v žilách. Naopak
uklidňujícím dojmem působilo zpívání manter v podkroví se
Štěpánem Pastulou nebo indiánský kouřový rituál v týpí při
čerstvém večerním vzduchu.
Kolem deváté hodiny
se čas nachýlil a bylo nutné sundat všudypřítomné modlitební
praporky. Mnozí si před odchodem koupili suvenýr na
památku, či něco k snědku na cestu. Zbývalo jen rozjímat o
příjemném dni plném zážitků s pocitem, že stojí za to žít.
Autorka: Renata Chalupská
0 comments: