Cvičná expedice Kozelka

11:51 PM NO LIMITS Himalaya 2016 0 Comments

O víkendu 21. – 22. 5. 2016 jsme nelenili a vypravili se na Manětínsko, kde jsme si opět ozkoušeli další dovednosti potřebné pro naši expedici do Himaláje. Tentokrát jsme se zaměřili na lanové techniky. Možná se může zdát, že práce s lanem a invalidní vozík nejdou dohromady, ale my jsme si dokázali, že při zdolávání hor nebude nepřekonatelným problémem například vodní tok či propast, budeme-li u sebe mít horolezeckou výbavu.

Zkusili jsme si vytvořit provizorní přemostění, díky kterému se v případě nouze budeme moci bezpečně dostat i přes větší řeku, která by jiným způsobem přebrodit nešla. Jako nemožné se neukázalo ani dostat Honzu Krauskopfa na vozíku z jednoho břehu na druhý. Při zkoušce nepřišel k újmě, naopak byl tak nadšený, že jsme ho místo jednoho plánovaného pokusu převáželi hned třikrát. Další nelehkou zkouškou našeho týmu bylo sestrojování kladek, které nám v případě potřeby pomohou dostat vozík do příkrých jinak nesjízdných kopců.

Na první den tréninku nám Honza půjčil svůj vozík, abychom si různé způsoby vyzkoušeli napřed „nanečisto“ bez něj. Část cesty jsme na něm vždy někoho vezli, nehledě na obtížnost terénu. Na úzké cestičce ve svahu se nám dokonce povedlo z vozíku vyklopit Antonína Koláře, který v něm zrovna seděl, a tak nám některé z náročnějších úseků cesty nekomplikoval a dobrovolně vystoupil. V neděli už nešlo o nácvik, protože předchozího večera dorazil Honza. Spolu s ním jsme vystoupali na vyhlídku Kozelka a vyzkoušeli si tam znovu některé z lanových technik. Domů jsme se vraceli unavení, protože jsme během prvního dne kromě nácviku s lany ušli 20 km cesty a na místo k táboření došli až okolo 23 h a půlnoci jsme končili s programem.

Na cvičné expedici jsme se zdokonalovali i v základních dovednostech, jako je práce s mapou a GPS a táboření. Nešlo pouze o přípravu fyzickou, ale mnohdy i psychickou, protože naše putování bylo někdy náročné v obou pohledech. Jsme už zase o krůček dál našemu společnému cíli.