Jaci jsou v Himálaji doma!

12:44 PM NO LIMITS Himalaya 2016 0 Comments




Ve dnech 18.-19. června se naše skupina NO LIMITS vydala na takzvanou ostrou přípravnou expedici do Sedmihoří. Své jméno dostalo podle 7 vrcholků, které tento přírodní park tvoří, a tak nás na našich výpravách kopce neminuly. Avšak nebyly to jediné nástrahy, jež na nás tento víkend čekaly. Hned po výstupu z autobusu v Horšovském Týně se naše velká šťastná rodinka rozdělila na dva týmy – Jaky a Draky – a soutěž mohla započít. Cílem bylo prokázat, že jsme připraveni postavit se himálajským překážkám. Náš početně oslabený tým Jak tedy neváhal a spěšně se vydal k nedaleké benzínce, kde učinil nákup století. Personál na pumpě se pořádně nasmál, když jsme s vážnou tváří natankovali 0,5 litru do našeho vařiče a zaplatili u pokladny 17 Kč. Poté jsme již vyrazili na cestu směr Miřkovský rybník. Cesta byla příjemná, přestože jsme někdy sjížděli svahy po zadku, sloupávali podrážku, krátili si cestu polem, hlubokým bahnem a lesními houštinami ve snaze zvýšit náš náskok nad týmem Drak. O to větší pro nás bylo překvapení, když jsme dorazili na místo určení a tým Drak již spokojeně svačil... chybami se člověk učí.










Po úspěšném zakempování si náš tým uvařil výbornou hrachovou polévku a v našem vlastnictvím zůstal jediný funkční vařič, jelikož z vařiče druhého týmu se vinou závady stal flambovač. Poté nás čekalo odpolední dobrodružství. Vystartovali jsme z našeho tábořiště a přitom zadávali údaje do GPS z papíru s kontrolními úkoly, které jsme museli vyplnit. Vybraná trasa měla podle informační tabule měřit 10 km, ale naštěstí ne pro nás! Díky neuvěřitelným schopnostem našeho navigátora Tomáše jsme si záludnými zkratkami náročným terénem zkrátili cestu o celých 0,6 km! Nevadí, aspoň se připravujeme na těžší podmínky. Na každé zastávce na nás čekala informační tabule, kde jsme se dozvěděli nejrůznější zajímavosti, jež nám pomohli vyřešit hádanky v papíře. Zjistili jsme, že místní stromy jsou kolem 120 let staré, že všude roztroušené žulové balvany můžou působením zmrzlé vody vytvořit takzvané mrazové sruby, a že místní kameníci každou sobotu při výplatě jódlovali. 






















Za zmínku stojí i zdejší příroda. Po cestě jsme zahlédli mnoho zářivě barevných květin, mnohé z nichž byly chráněné a u každého rybníka nás přivítal chorál žabího zpěvu – hlavně nějakou žabku nezašlápnout. Mezitím jsme testovali hole Exped od firmy Hannah, které tak putovaly z ruky do ruky, aby se nám lépe šlo. Cestu jsme si s postupem času krátili mnohem efektivněji, obzvláště když jsme si všimli bouřky v zádech. I přes naše snahy jsme však poslední dvě stanoviště dobíhali. K závěrečné kešce jsme s pomocí vypočítaných souřadnic doběhli mnohem dříve než druhý tým, a tak jsme stihli připravit keškovou návnadu. Konečný náskok jsme sice ztratili při analýze trasy, vítězství této disciplíny nás však neminulo. 








Večer se nesl v duchu psaní článku o cestě, recenze na hole Exped a vaření večeře. Jakmile však padla tma čekala nás další túra. Úkol zněl následovně: dojít do Mezholez bez GPS, přinést důkaz a získat pitnou vodu jakýmkoliv způsobem. Zpočátku jsme si vedli dobře, ale když naše cesta skončila v poli, uvědomili jsme si, že je něco špatně. Naše cesta se tedy dosti prodloužila a do cíle jsme dorazili až o půlnoci. Trochu znaveně jsme se v místní hospůdce posílili kofolou, načepovali vodu a vydali se zpět. Tentokrát jsme se naštěstí už neztratili. Po krátkém spánku následovalo krušné ráno, kdy jsme se museli co nejrychleji sbalit a vyrazit.




Z našeho kempu jsme se přesunuli do Skalních mís, kde jsme se zhruba v půl jedenácté setkali s hodnotitelem naší expedice Štěpánem Pastulou a PR manažerkou firmy Hannah, Monikou Roseckou. Na programu bylo pokračování soutěže mezi expedičními týmy Jaci a Draci, jejímž cílem bylo zdokonalit se v nezbytných dovednostech pro přežití v nejvyšším pohoří světa. Z minulého dne jsme měli mírný bodový náskok a díky tomu, že jsme v neděli byli kompletní, jsme si docela věřili. Vše ale nemělo být tak snadné.
Náš tým začal s tábornickými dovednostmi. Dostali jsme za úkol postavit dva stany a uvařit si oběd. Bohužel se nám příliš dobře nevedlo, ale aspoň jsme si nakonec pochutnali na obědě. Poté jsme se vydali na cestu, na níž jsme hledali dvě kešky a fotili PR fotky pro firmu Hannah. Druhý úkol jsme zvládli o poznání lépe, ale i přesto jsme za týmem Draků zaostali o pár minut. Na závěr jsme si vyzkoušeli práci s lanem, kde jsme museli nás včetně našich zavazadel přepravit přes imaginární rozvodněnou řeku.










Nakonec zvítězil tým Draků, nicméně my jsme si z celého víkendu odnesli cenné poznatky, co bychom ještě měli zlepšit a na čem je ještě třeba zapracovat, abychom se Drakům vyrovnali. Jaci jsou totiž v Himálajích doma! :)



Mohlo by Vás také zajímat

0 comments: